Jelikož se členové RHPz již řadu let účastní zimních cvičení a survivalů, rozhodli jsme se s Vámi podělit o pár nápadů a rad ohledně nocování v zimním  období. V úvodu tohoto článku se budete moci seznámit se základní filozofií zimního nocování, v dalším bloku si přečtete o základní výbavě, která se  nám osvědčila pro stavbu přístřešků v těchto podmínkách, a poté se seznámíte s různými druhy zimních bivaků, které jsou z hlediska stavby postupně  řazeny od nejjednodušších až po ty nejnáročnější. Závěr článku je doplněn o různé vychytávky a rady pro zpříjemnění nocí strávených v zimním  prostředí. Veškeré zde zmíněné informace vycházejí pouze z našich zkušeností, nelze je tedy chápat jako dogma a považovat je v tomto smyslu  za absolutní. Při bivakování v extrémních vysokohorských podmínkách budou platit zcela určitě přísnější pravidla, nároky a přístupy, než zde uvedené. 
ČLÁNKY - nocování v zimě
Klub     Činnost      Vybavení      Galerie      Články      Nábor
BIVAKOVÁNÍ V ZIMNÍCH PODMÍNKÁCH Volba přístupu k problematice přespávání v terénu v zimně je zásadní. Pro bezproblémové  přečkání noci při teplotách hluboko pod bodem mrazu je, oproti létu, již nutná dávka  zkušeností a především dostatečného materiálního vybavení. Proto je nutné přistupovat k této činnosti zodpovědně, jinak by výsledkem mohly být i zdravotní problémy. Obzvláště v zimním  horském terénu zpravidla bývá jakékoliv podcenění situace kritické.  V tomto krutém prostředí je víc než kdy jindy důležité, aby přístřešek poskytoval co možná  největší ochranu a tepelný komfort, což je zpravidla upřednostňováno před maskováním.  Proto se snažíme stavět přístřešek co nejvíce uzavřený a s malým vchodem tak, aby do něj  nefoukalo a nepadal sníh. Další důležitou věcí, kterou je třeba brát v potaz, jsou časté  a nevyzpytatelné změny počasí. Především v horách se může ráz počasí rapidně změnit během  několika desítek minut. Proto je nutné stavbu bivaku přizpůsobit nejhoršímu očekávanému  počasí, nikoli aktuálním podmínkám. Toto se nejvíce promítá do zabezpečení proti větru (tzv.  zavětrování) a dostatečné nosnosti střechy s ohledem na možné připadnutí sněhu. Dlouhodobějšímu pobytu v zimních podmínkách je třeba uzpůsobit i stravování a denní režim.  Často opomíjenou věcí v zimě je dodržování pitného režimu. I přesto, že člověk netrpí  pocitem žízně, tělo ztrácí velké množství tekutin pocením a především dýcháním. Tekutiny je  vhodné doplňovat přes den, naopak na noc není dobrý zvýšený příjem, neboť nutností močení  během noci přicházíte o nepřerušovaný spánek a při opouštění spacáku i o drahocenné teplo.  Důležitý je i dostatečný energetický příjem, protože vysílené lidské tělo s nedostatkem  energie špatně produkuje a udržuje teplo. Snad kromě oblastí pólů je v zimě brzy tma a noci  jsou dlouhé. Proto je nutné se stavbou přístřešku začít zavčas (dá se samozřejmě zvládnout  i za tmy s čelovkou; obtížně s baterkou, protože člověk potřebuje volné ruce). Vstávat je  výhodné brzy ráno, kdy je tělo nad ránem již prochladlé a člověk se zpravidla začíná budit.  Navíc můžete stihnout přípravu stravy a balení před rozedněním a za světla zahájit přesun  nebo plnění přidělených úkolů. V neposlední řade je nutné si uvědomit, že s narůstajícím  počtem strávených nocí v extrémním zimním prostředí neúměrně roste fyzická a psychická  náročnost jejich přečkání. Tělo se hůř regeneruje, snadněji prochladne a je unavené  po náročných přesunech v zasněženém terénu. Proto by se měla plánovat činnost s ohledem  i na tyto fakta. 
Copyright 2015 Spirit - Všechna práva vyhrazena!
MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ Vybavení potřebné pro stavbu záhrabu je v podstatě obdobné tomu, které potřebujete do jiných ročních podmínek. Základním prvkem je nějaká  plachta, pončo, camouflage tarp apod. Důležitá je dostatečná pevnost a možnost ukotvení. S určitými nevýhodami se dá použít i klasická celta.  Nicméně ta není nejvhodnější z důvodu ztvrdnutí po navlhnutí a přemrznutí. Tím se ještě více zvedne její i tak poměrně vysoká hmotnost a neskladnost.  Pružné gumicuky, kotvící lana, padáková šňůra nebo jiné provazy jsou samozřejmostí. Jedinou výraznější výjimkou, oproti normální výstroji na nocování  v terénu, je skialpová sněhová lopata (snow shovel). Jelikož při budování záhrabů často narazíte i na ledové vrstvy nebo krusty, doporučujeme kovovou,  skládací lopatu. Modernější typy lopat lze také jednoduše použít na stavbu nouzových transportních saní z lyží (rescue/emergency ski sled), některé  mají integrovanou lavinovou sondu, která se hodí ke stavbě sněžné jeskyně (viz dále). Velmi nápomocnou může být při stavbě přístřešku i malá ruční  teleskopická pilka, např. značky Fiskars. Další výstroj jako je spacák, karimatka, alumatka, vhodné oblečení a další. 
PŘÍSTŘEŠKY/BIVAKY/ZÁHRABY Pro stavbu přístřešku v zimním prostředí platí obdobná pravidla jako obvykle, tedy hlídat si návětrnou stranu a nestavět ho na příliš otevřeném prostoru. To jednak z důvodu větru a druhotně i kvůli maskování (vyžaduje-li to charakter činnosti). Díky „zakopání“ (resp. zapuštění) úkrytu pod úroveň sněhu  zde vyvstává možnost umístění do prudšího svahu než je obvyklé. V tomto případě je ale stěžejní, aby nešlo o lavinový svah. Informace o lavinových  svazích byste měli mít už z fáze plánování a příprav. Následky by mohly být fatální. Naší snahou by mělo být vytvořit místo pro odpočinek a nocování  co možná nejvíce uzavřené tak, aby poskytovalo maximální možnou ochranu. V tomto smyslu je třeba k věci přistupovat se zdravým rozumem,  kreativitou a snažit se přizpůsobit okolním podmínkám. Stejně tak důležité je brát v úvahu vaše časové a materiální možnosti.  Následující druhy bivaků jsou řazeny dle náročnosti na čas stavby
Bivak pro průzkumníky vz.2000 (Carinthia Observer Plus)   Jako ideální z hlediska časové náročnosti stavby a poskytované ochrany se jeví bivakovací komplety  od firmy Carinthia zavedené u průzkumných jednotek AČR (v ČR vyráběno firmou Vývoj Třešť). Jedná  se o velmi dobrý bivak s goretexovou membránou od renomované rakouské firmy. Poskytuje výbornou  ochranu před větrem a sněhem a je postaven za několik minut. V zimě, kdy očekáváte sněžení, je  dobré volnou část bivaku bez opěrné konstrukce zavěsit. Toho jde docílit pomocí lyží, zavěšením  o větev nebo delší kulatinu. Místo pro postavení bivaku je dobré mírně zahloubit pod úroveň sněhu.  V případě velmi hlubokého prašanového sněhu, který je měkký a nestabilní, lze místo zpevnit  sešlapáním lyžemi, sněžnicemi nebo uplácáním lopatou.   Bivak poskytuje kromě ochrany proti klimatu dobré maskování v IR spektru a při zasněžení nebo  namrznutí vnější plochy i dobré tlumení vyzařování v tepelné oblasti. Nevýhodou je ovšem vyšší  nesená hmotnost a poměrně vysoké pořizovací náklady. Samozřejmě lze tento druh výstroje nahradit  různými civilními expedičními bivaky.  Časová náročnost [min]: 10+ (dle terénních podmínek) 
Záhrab u paty jehličnatého stromu   V případě, že je dostatek sněhové pokrývky, lze vytvořit záhrab u paty jehličnatých stromů  pod spodními větvemi (na závětrné straně). Okolo kmenu vyhloubíme ve sněhu jámu s malým  vchodem, kde poté budeme nocovat nebo odpočívat. Tento typ úkrytu bývá často zmiňován  v příručkách, nicméně nám se příliš neosvědčil. Musíte z kmene odstraňovat relativně velké  množstvích nejspodnějších větviček, úkryt nebývá příliš prostorný a pokud není opravdu dostatek  sněhu, bývá mělký a můžete narazit i na povrchové kořeny. Navíc během nočních poryvů větru  z horních pater stromu neustále propadává sníh, a tak máte do rána spacák a veškerou výstroj zcela  zasypané. Pokud naleznete vhodnou skupinku stromů, tento neduh můžete odstranit vytvořením střechy.  Natažením plachty nejen zabráníte propadávání sněhu až na věci, ale zároveň zvýšíte i tepelný  komfort celého úkrytu.   Časová náročnost [min]: 20+ 
Jednoduchý záhrab  Do sněhu na vhodném místě vyhloubíme kvádr na délku postavy a do hloubky cca 0,7 metrů (dle  podmínek). Přes tuto díru přeložíme lyže, hůlky popř. delší kulatiny jako nosné „trámy“. Přes ně  potom položíme plachtu, jejíž okraje zatížíme zasypáním sněhem nebo jinak ukotvíme (provazy,  gumicuky atd.). Na jedné z kratších stran ponecháme vchod, který po vlezení do záhrabu zahradíme  batohem. Takto zhotovený přístřešek není stavebně a časově náročný, přesto poskytuje solidní komfort a prostor. Časová náročnost [min]: 20+ 
Záhrab s lavicí   Způsob, jakým lze vylepšit komfort užívání jednoduchého záhrabu je místo rovného dna vytvořit tzv. sněhovou lavici/postel. Vedle lavice poté vytvořit  uličku, která má hned dvojí účel. Kromě pohybu a odkládání materiálu do ní „stéká“ studený vzduch (v případě dobře uzavřeného záhrabu), zatímco vy  ležíte o něco výš na lavici. Toto vnitřní uspořádání záhrabu je velmi komfortní a běžně se ho užívá ve více typech zimních přístřešků (např. ve sněžné  jeskyni). Nad záhrabem se potom jenom dodělá střecha tak, aby její okraje přímo navazovaly na boční stěny záhrabu a nevznikaly tam tak škvíry,  kterými by dovnitř foukalo a sněžilo. Opět musí být plachta dobře ukotvena, aby snesla zatížení od připadnutého sněhu.  Pokud nenaleznete vhodné místo s dostatečným množstvím sněhu na kompletní zapuštění záhrabu, lze okolní stěny doplnit jehličnatými větvemi.  Poskytují ochranu proti větru a zabraňují vnikání sněhu do přístřešku. Na následujícím obrázku je zřetelné rozhranní, kde byla natažená střecha a jak  vypadá jehličnatá stěna „venku“ a „uvnitř“. To co zachytila stěna z větví by jinak skončilo v úkrytu. Pokud chcete trochu zvětšit vnitřní prostor záhrabu,  lze zhotovit jednoduchou konstrukci z kulatiny a střechu napnout přes ni. Tím je docíleno jednak zvětšení vnitřního prostoru (v tomto přístřešku se dalo pohodlně sednou, převléct, manipulovat s výstrojí...) a také dobré nosnosti střechy. Vchod je nízký, zhruba do výšky kolen. Sice se musíte vchodem  proplazit dovnitř, ale takto malý vchod zvyšuje ochranu poskytovanou přístřeškem. Pokud máte dostatečně velikou krycí plachtu, můžete vytvořit záhrab pro dva. Po stranách jsou dvě lavice na spaní, uprostřed je ulička. Plachtu můžete  buď podepřít hůlkami, nebo ji zavěsit na středový pramen lana a vytvořit tak nízké „áčko“. Tento záhrab je opět velmi komfortní na užívání  a uskladnění materiálu.  Časová náročnost [min]: 30–120 (dle typu konstrukce) 
Sněhová jeskyně (snow cave / shelter)   Jedná se v podstatě o vykopání dutiny ve sněhové pokrývce nebo návěji. V této dutině vytvoříme  přístupovou uličku a lavici/lavice na spaní podobně jako u záhrabů. Velikost dutiny volíme podle počtu  osob, většinou však ne více jak dvě. Vchod do jeskyně by měl být položen o něco níže, než jsou lavice  na spaní. Ulička se od horní části dutiny potom směrem ke vchodu svažuje, což vytváří přirozený spád  pro odtok studeného vzduchu. Během hloubení dutiny bychom měli průběžně hlídat tloušťku stropní  vrstvy sněhu (neměla by jít řádově pod 20-30 cm). K tomu se velmi dobře hodí částečně složená  lavinová sonda, jež má na sobě délkovou stupnici. Ve stropě jeskyně bychom měli zhotovit větrací  průchod, aby do úkrytu proudil vzduch a nedošlo k udušení. Po dokončení celkového vnitřního tvaru  dutiny bychom měli strop a stěny co možná nejlépe zahladit. Po nerovnostech a hrankách by mohla  skapávat voda vzniklá táním sněhu uvnitř jeskyně, až se vnitřní prostor zahřeje obýváním, z tohoto  důvodu je také výhodný obloukový strop. Tento druh zimního úkrytu poskytuje zřejmě nejlepší ochranu a tepelný komfort. I když jsou venku teploty hluboko pod bodem mrazu, uvnitř jeskyně se bude  teplota pohybovat okolo nuly. Další výhodou je, že na stavbu nepotřebujete kromě lopaty (popř.  lavinové sondy) žádné další vybavení. Největší nevýhodou je časová náročnost a nutnost dostatečného  množství sněhu (cca 1,5 m a více).  Časová náročnost [min]: 120– 240 (dle velikosti) 
TIPY A RADY Ke kotvení plachty se dají elegantně použít lyže, hůlky nebo lopata zapíchnutá do sněhu.  Na trhu existuje celá řada tělesných (oxidačních nebo chemických) ohřívačů ve formě pytlíků, dají se vložit do rukavic, mezi ponožky, do spacáku apod.  Z PET lahve naplněné ohřátou vodou lze vytvořit improvizovaný termofor do spacáku (při zranění nebo prochladnutí).  Oblečení, rukavice nebo botičky ze skialpových lyžáků je dobré si na noc dávat do spacáku, udržíte jej tak v suchu a teple.  Pokud použijete v zimě goretexový obal na spacák (tzv. žďárák) je dobré karimatku vložit dovnitř do obalu, nikoli pod něj z venku; pokud ho máte  zvenku, mezi obal a karimatku vám napadá sníh a karimatka tak přestává plnit svůj účel; navíc zamezíte sklouznutí z karimatky vlivem pohybů během  spánku. Alumatka se dá provizorně nahradit izofolií.  Na noc je dobré mít připravenou prázdnou PET lahev se širokým hrdlem, pokud budete nuceni jít na záchod, nemusíte opouštět spacák a vymočíte se  do PET lahve. 
ZAMYŠLENÍ ZÁVĚREM Závěrem bychom rádi důrazně upozornili, že vyrazit v zimě do terénu (natožpak do vysokohorského prostředí) bez dostatečného materiálního vybavení  a potřebných zkušeností by bylo bláhové, ba dokonce i nebezpečné. Proto vše dobře naplánujte, dopředu počítejte s krizovými situacemi a zkušenosti  získávejte postupně, od lehčích činností až k těm náročným. Pokud budete pasování do role vůdce skupiny, nezapomeňte se dobře informovat  o zdravotním stavu svojí skupiny a uzpůsobte režim jejím nejslabším článkům.